Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně středověký farní kostel, doložený již v roce 1352. Z roku 1671 se dochoval popis kostela od děkana Alexandra Sperata, který ho popisoval jako velmi zanedbanou stavbu, krytou šindelem. V roce 1708 kostel vyhořel a byl jen provizorně opraven. Zcela přestavšn a rozšířen byl podle plánů lichtenštejnského architekta Tomáše Vojtěcha Budila nákladem Marie Terezie Savojské v pozdně barokním stylu v roce 1747. V letech 2011–16 proběhla díky Občanskému sdružení na opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Lstiboři a za pomoci farnosti Český Brod a vikariátu Kolín rekonstrukce kostela, přičemž došlo k obnově původní barokní výzdoby západního průčelí, zničeného při úpravách v 70. letech 20. století.

Jednolodní obdélný kostel (22 x 9 metru) s pravoúhlým obdélným presbytářem se zkosenými nárožími a s nízkou hranolovou věží po severním boku presbytáře. Vnější fasády jsou členěny vpadlými poli, průčelí je ukončeno štítem s prázdnou nikou.

Presbytář je sklenut plackou, sakristie v podvěží gotickou křížovou klenbou. Obdélná loď je plochostropá s fabionem, kruchta je podklenuta valeně se stýkajícími se lunetami. Na stropě lodi jsou namalovány čtyři medailony s obrázky svatých evangelistů.

Vybavení kostela je soudobé s novostavbou, tedy z poloviny 18. století. Hlavní oltář vyhotovil v roce 1780 pražský řezbář Jan Kabourek a zdobí jej zdařilá kopie Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Reinische z roku 1781, přemalovaná roku 1877 Adolfem Liebscherem. Na brankách po stranách oltáře stávaly sochy sv. Jáchyma a sv. Anny z konce 18. století, dnes jsou druhotně umístěné v kostele sv. Gotharda v Českém Brodě. Stejně tak na barokní kazatelně z roku 1780 stávala socha sv. Pavla. Na jižní i severní stěně lodi jsou boční oltáře z roku 1780 od Jana Kabourka z roku 1780, na severní straně s velkým obrazem sv. Barbory a menším obrázkem v oválném rámu s vyobrazením sv. Václava od Josefa Kramolína, na jižní straně pak velký obraz sv. Prokopa a v oválném rámu Panna Maria Staroboleslavská. Z původního kostela se dochovala cínová křtitelnice* z roku 1551, do Lstiboře zakoupená v roce 1682 z kostela sv. Martina v Kozojedech (dnes uložená na faře v Českém Brodě). Nádoba má tvar obráceného zvonu, nohy zdobí mužské tváře s dlouhými vousy a pařáty s drápy. Na plášti je reliéf postavy sv. Martina na koni a jednořádkový český nápis gotickolu minuskulou: LETA PANIE 1551 TATO KRZTIDLNICZE GEST VIDIELANA KE CZTI A K CHWALE BOZI A SWATEHO MARTINA DO KOZOGED ZA KOSTELNIKV PANA SSKORZEPYZ WYZLOWKY A DVCHKA A DAVSSI Z KOZOGED GIRZIK doplněný čtyřřádkovým českým nápisem gotickolu minuskulou: LETA 1682 GEST TATO KRZTITEDLNICE OD KOZOGEDSKOHO ZADVSSY ODPRODANNA A K LSTIBORZSKEMV ZADVSSY KAVPENA. Na kruchtě jsou jednomanuálové mechanické varhany z roku 1881 od Karla Šifnera. Ve věži byla původně sestava dvou barokních zvonů, z nichž větší zvon “Marie” byl rekvírován v roce 1916. Dochoval se zvon “Jan” z roku 1718 od pražského zvonaře Valentina Lišáka. Zvon je vysoký 54 cm s průměrem 74 cm a vyzdobený je girlandou s šesti anděly, reliéfem sv. Jana Nepomuckého a pásem dvanácti letících andílků. Na krku zvonu je německý nápis: VALENTIN LISSIACK GOS MICH A VF DER KLIEN SEIDEN PRAG 1718. Zajímavostí je, že tento zvonař vždy na podpis svých zvonů používal němčinu, ale legendy na zvonech byly psané česky (stejně jako u rekvírovaného zvonu “Marie” ze Lstiboře).