Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Lstiboř
V roce 1708 kostel vyhořel a byl jen provizorně opraven. Zcela přestavěn a rozšířen byl podle plánů lichtenštejnského architekta Tomáše Vojtěcha Budila nákladem Marie Terezie Savojské v pozdně barokním stylu v roce 1747.
Praktické informace
Kostel je přístupný po dohodě.
Historie místa
Poutní trasa s příběhem
O kousek dál si přečtete příběh, který patří k tomuto zastavení. Celek najdete v brožuře, stáhnout si ji můžete zdarma kliknutím na tlačítko.
Lstiboř
Čertík se pobaveně pohupoval ze špiček na paty a z pat na špičky. „Vzpomínáš, jak tehdy církev zakazovala běžným lidem, aby si sami četli Bibli?“ zazubil se. „Kněžstvo se bálo, aby si lid špatně nevyložil Písmo svaté a čtení Bible nevedlo ke kacířství neboli herezi. A hlavně, farář ovlivňoval veškeré dění v okolí. Často byl zároveň učitelem, skrze kázání ovlivňoval názory obyvatel podle svého vkusu a zájmů. Jak ve věcech náboženských, tak každodenních nebo politických. To by tak hrálo, aby mu ještě někdo mohl oponovat, protože by měl Bibli sám načtenou.“
„Nebylo to tak, že by lidé neměli, co si číst,“ bránil se andílek, ale obratně přitom přeskočil otázku manipulace veřejného mínění. „Vycházely tehdy hodně modlitební knížky – i když knihy byly všeobecně ještě považovány za vzácnost. A navíc, spousta lidí tenkrát neuměla číst a psát. Negramotným bylo doporučováno, aby rozjímali nad čtyřmi různými barvami. Bílá připomínala Boha, modrá nebe a ráj, černá varovala před peklem a červená znamenala rány a utrpení Ježíše Krista. Nám to může dneska připadat zvláštní, ale pro barokní lidi to byly vhodné symboly.“
„Spousta knih byla stejně jenom v latině,“ pokrčil rameny ďáblík. „V latině se učilo na všech středních a vysokých školách, nebyla přímo cizím jazykem, ale všeobecnou řečí vzdělanců.“
„Tenkrát se hodně nosilo hledání starobylých kořenů a dávných tradic, ale zároveň ochota dělat věci nově a jinak. Lidi byli přitahováni tím, co bylo majestátní a ohromující,“ zasnil se Cherubínek. „Mimochodem, tady místní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1747 přestavěn a rozšířen podle plánu architekta Tomáše Vojtěcha Budila – to je stejný pán, který postavil poříčanský kostel a upravil projekt štolmířského kostela. Aby i zdejší svatostánek byl o něco působivější. Nad oltářem uvidíte obraz Nanebevzetí Panny Marie od Rubense.“
„Až na to, že není vůbec od Rubense,“ zamnul si Čertík ruce. „Nechal ses nachytat, svatoušku! Je sice z roku 1781, ale je to kopie!“
„No…,“ snažil se to zamluvit Cherubínek, „a všimli jste si, že jste přišli k zadní straně kostela? Že od hřbitovní brány není vidět fasáda a hlavní vchod? To proto, že původně se ke kostelu chodilo jinudy! Přístup byl krásný a působivý, i když dnes už není možné jej použít, ale když se trochu projdete po obci, určitě jej najdete! Hledejte krásný pohled na kostel a malou branku před ním.“
Nepoužívaný krásný hlavní vchod? Asi byste se měli vypravit za jeho znovuobjevením!
Fotogalerie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně středověký farní kostel, doložený již v roce 1352. Z roku 1671 se dochoval popis kostela od děkana Alexandra Sperata, který ho popisoval jako velmi zanedbanou stavbu, krytou šindelem. V roce 1708 kostel vyhořel a byl jen provizorně opraven. Zcela přestavšn a rozšířen byl podle plánů lichtenštejnského architekta Tomáše Vojtěcha Budila nákladem Marie Terezie Savojské v pozdně barokním stylu v roce 1747. V letech 2011–16 proběhla díky Občanskému sdružení na opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Lstiboři a za pomoci farnosti Český Brod a vikariátu Kolín rekonstrukce kostela, přičemž došlo k obnově původní barokní výzdoby západního průčelí, zničeného při úpravách v 70. letech 20. století.
Jednolodní obdélný kostel (22 x 9 metru) s pravoúhlým obdélným presbytářem se zkosenými nárožími a s nízkou hranolovou věží po severním boku presbytáře. Vnější fasády jsou členěny vpadlými poli, průčelí je ukončeno štítem s prázdnou nikou.
Presbytář je sklenut plackou, sakristie v podvěží gotickou křížovou klenbou. Obdélná loď je plochostropá s fabionem, kruchta je podklenuta valeně se stýkajícími se lunetami. Na stropě lodi jsou namalovány čtyři medailony s obrázky svatých evangelistů.
Vybavení kostela je soudobé s novostavbou, tedy z poloviny 18. století. Hlavní oltář vyhotovil v roce 1780 pražský řezbář Jan Kabourek a zdobí jej zdařilá kopie Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Reinische z roku 1781, přemalovaná roku 1877 Adolfem Liebscherem. Na brankách po stranách oltáře stávaly sochy sv. Jáchyma a sv. Anny z konce 18. století, dnes jsou druhotně umístěné v kostele sv. Gotharda v Českém Brodě. Stejně tak na barokní kazatelně z roku 1780 stávala socha sv. Pavla. Na jižní i severní stěně lodi jsou boční oltáře z roku 1780 od Jana Kabourka z roku 1780, na severní straně s velkým obrazem sv. Barbory a menším obrázkem v oválném rámu s vyobrazením sv. Václava od Josefa Kramolína, na jižní straně pak velký obraz sv. Prokopa a v oválném rámu Panna Maria Staroboleslavská. Z původního kostela se dochovala cínová křtitelnice* z roku 1551, do Lstiboře zakoupená v roce 1682 z kostela sv. Martina v Kozojedech (dnes uložená na faře v Českém Brodě). Nádoba má tvar obráceného zvonu, nohy zdobí mužské tváře s dlouhými vousy a pařáty s drápy. Na plášti je reliéf postavy sv. Martina na koni a jednořádkový český nápis gotickolu minuskulou: LETA PANIE 1551 TATO KRZTIDLNICZE GEST VIDIELANA KE CZTI A K CHWALE BOZI A SWATEHO MARTINA DO KOZOGED ZA KOSTELNIKV PANA SSKORZEPYZ WYZLOWKY A DVCHKA A DAVSSI Z KOZOGED GIRZIK doplněný čtyřřádkovým českým nápisem gotickolu minuskulou: LETA 1682 GEST TATO KRZTITEDLNICE OD KOZOGEDSKOHO ZADVSSY ODPRODANNA A K LSTIBORZSKEMV ZADVSSY KAVPENA. Na kruchtě jsou jednomanuálové mechanické varhany z roku 1881 od Karla Šifnera. Ve věži byla původně sestava dvou barokních zvonů, z nichž větší zvon “Marie” byl rekvírován v roce 1916. Dochoval se zvon “Jan” z roku 1718 od pražského zvonaře Valentina Lišáka. Zvon je vysoký 54 cm s průměrem 74 cm a vyzdobený je girlandou s šesti anděly, reliéfem sv. Jana Nepomuckého a pásem dvanácti letících andílků. Na krku zvonu je německý nápis: VALENTIN LISSIACK GOS MICH A VF DER KLIEN SEIDEN PRAG 1718. Zajímavostí je, že tento zvonař vždy na podpis svých zvonů používal němčinu, ale legendy na zvonech byly psané česky (stejně jako u rekvírovaného zvonu “Marie” ze Lstiboře).
Kde místo najdete
Zajímavosti
Jméno obce je odvozeno od osobního jména Lstibor, tedy Lstiborův dvůr. Název obce se od první zmínky prakticky nezměnil, pouze se v některých dokumentech chybně uvádí v psané podobě jako Elstiboř, vzniklé neznalostí písaře chybným rozložením spojení “ze Lstiboře” (z Elstiboře). Nalezneme tedy stžídající se zápisy názvů jako Elstiborz (1305), Lstyborz (1352), Lstiborz (1390), Eltiborz (1415), Lstiborz (1545) a nakonec Lstiboř (od 19. století).