Židovský hřbitov, Přistoupim
Židovský hřbitov byl založen v roce 1713. Podstatněji byl rozšířen v roce 1847. V 70. letech 20. století a v roce 1991 byl hřbitov rehabilitován. V dubnu 2010 neznámý pachatel poškodil 80 hrobů povalením náhrobních kamenů, hmotná škoda představovala 320 000 Kč.
Praktické informace
Klíče od hřbitova si lze vypůjčit v budově obecního úřadu, který sídlí v bývalé synagoze zdejší židovské obce nebo po dohodě na tel. čísle 724 191 458.
Historie místa
Poutní trasa s příběhem
O kousek dál si přečtete příběh, který patří k tomuto zastavení. Celek najdete v brožuře, stáhnout si ji můžete zdarma kliknutím na tlačítko.
Poutní příběh
Fotogalerie
Přistoupim
„Jestli jsem se do Tismic nedokázal dostat já, tak tady jsi skončil za plotem i ty. Dobře ti tak,“ poškleboval se Čertík.
„Cítím se poněkud vynechaný,“ pípl zkroušeně Cherubínek. Už zase byl malý.
„Čím to asi bude? My oba jsme křesťanského původu. A tamhleto je židovský hřbitov,“ ukázal Čertík.
„Židovská víra neboli judaismus také uctívá jediného boha,“ obrátil se k příchozím Cherubínek. „Část Bible, které říkáme Starý zákon, obsahuje základní posvátné texty judaismu, které židé nazývají Tanakh, a je jich dohromady dvacet čtyři knih. Nejznámějších je prvních pět, tzv. Tóra neboli Pět knih Mojžíšových. Židovským modlitebnám se říká synagogy.“ Zamyšleně se rozhlédl. „Když se projdete po tomhle hřbitově z 18. století, najdete zhruba 600 zachovaných náhrobků. Židů v Čechách nežilo úplně málo. Mezi jejich zvyky patřilo nedávat na hroby květiny, ale kamínky. Většina náhrobků je popsána v hebrejštině, která se zapisuje zprava doleva, takže obráceně, než jsme zvyklí číst. První slovo na kameni je vždycky „ben“ neboli muž, případně „bat“ čili žena. Zkuste si to najít!“
„Jsi chytrý jak rádio, jako ostatně vždycky. Takže si určitě budeš pamatovat, že katolíci se tenkrát k židům vůbec nechovali dobře,“ nezapomněl se ozvat Čertík. „Židé se na konci třicetileté války podíleli na obraně Prahy proti Švédům – ale moc vděku se za to nedočkali. V 18. století byl vydán tzv. familiantský zákon, který stanovil povolený počet židovských rodin v Čechách a na Moravě. Takže ženit se pak směl jen prvorozený syn v rodině. Všichni mladší, pokud se chtěli řádně oženit, museli odejít ze země.“ Cherubínek se radši díval na svoje špičky.
„A pak tu byl translokační reskript,“ pokračoval ďáblík nelítostně. „Panovník jím nařizoval, že židé museli sídlit v uzavřených čtvrtích dostatečně daleko od kostelů a jiných prostranství, kde se konaly křesťanské náboženské obřady. Jako kdyby byli prašiví. Rovnoprávnosti se židé dočkali až v druhé polovině 19. století!“
„No,“ zamumlal andílek, „s evangelíky – neboli protestanty – byli katolíci taky dost na kordy.“
„Přesně. A jak jsem říkal, ty ti ještě připomenu! Už brzy!“
Fotogalerie
Židovský hřbitov
V Přistoupimi žila až do druhé světové války poměrně početná židovská komunita. Již v roce 1713 si zde Židé z černokosteleckého panství zřídili hřbitov, modlitebnu, lázeň mikve a pekárnu macesů. V roce 1724 jsou zde evidovány tři židovské rodiny, v polovině 19. století osm rodin.
V 18. století si na místě starší modlitebny vystavěli Židé synagogu, kolem roku 1842 přestavěnou v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do 2. světové války. V roce 1949 byla zničená budova prodána obci Přistoupim a přestavěna pro potřeby obecního úřadu a knihovny. Tehdy byl hlavní modlitební sál rozdělen na dvě podlaží.
Za synagogou je hřbitov se šesti stovkami náhrobků, založený v roce 1713. Dokládá to smlouva ze 13. listopadu toho roku, uzavřená mezi majitelem panství Václavem Vratislavem Dohalským a Samuelem Schneiderem, představeným židovské obce v Přistoupimi, a Löblem Nathanem z Kostelce, o koupi pozemku.
Uvádí se v ní, že „…na tomto místě mohou tito Židé pohřbívati netoliko mrtvá těla svých zemřelých podle svých obřadů, nýbrž všechna mrtvá těla vůbec, která sem budou dopravena z jiných míst sousedních. Za to uvolují se oba zástupci Židovstva zaplatiti panu Dohalskému za ochranu a svobodu i popuštění místa 40 zlatých rýnských, z čehož 10 zlatých již zaplatili za polovici zřízeného již místa.“
Panu Dohalskému se prodej vyplatil, neboť židovská obec následně platila do vrchnostenského důchodu za pohřbené dítě jeden zlatý a za pohřbeného dospělého dva zlaté.
Na ploše hřbitova (3 999 metrů čtverečních) se dochovalo šest stovek náhrobků. Sloužil až do druhé světové války. Posledními pochovanými bylo osm pomrzlých z otevřených vagonů transportu vězňů z Osvětimi 25. ledna 1945. Zaujali tak místo zdejších Židů, kteří byli do Osvětimi deportováni v roce 1942. Jejich památku připomíná pamětní deska na budově obecního úřadu, dříve synagoze.
Kde místo najdete
Zajímavosti
Kostel sv. Václava v Přistoupimi
Barokní kostel ve středu obce postaven v roce 1694 na místě původního gotického kostela. V kostele je v boční kapli raně barokní oltář sv. Václava z r. 1668. Vedle kostela stojí gotická zvonice s pamětními deskami z let 1590 — 1591. Celý areál je ohraničen kamennou zdí. V současné době zde probíhají stavební úpravy kastela i rekonstrukce interiérového vybavení. Bohoslužby se konají každou neděli v 8 hodin. Duchovní správa spadá pod děkanský úřad v Českém Brodě.
Sloup svatého Václava
Raně barokní sloup sv. Václava pochází z roku 1686 a nejdeme ho před budovou základní školy.
Sloup s tismickou Madonou
Pozdně barokní sloup s tismickou Madonou z r. 1780, najdeme na návsi.